Už v dětství, když nás někdo zranil jsme se naučili nasadit si masku v určitých situacích, protože jsme se tím vyhnuli zranění dalšímu.
S přibývajícím věkem si strategicky masku necháme ve více a více životních momentech, až se může stát, že se za tou svou maskou docela ztratíme. Jako bychom s naší nasazenou maskou srostli a už jí snad ani neuměli sundat.
Chrání nás před zraněními, která by nám mohlo naše okolí uštědřit. Dovoluje nám schovat naše emoce a pocity, aby je nikdo náhodou ani nezahlédl. Kdybychom ukázali svoje emoce, tak bychom ukázali svou zranitelnost a zranitelnost se přece nehodí a není v dnešní společnosti akceptována.
Díky naší masce zapadáme do šedého davu a ten šedý dav nás přijímá za své, protože jsme jeho součástí.
Sundejte jí! Zkrátka jí sundejte a buďte sami sebou, jste jedineční a svůj život žijete teď a tady. Ukázat svá slabá místa je odvaha a ne selhání a já Vám přeji dostatek odvahy, abyste to dokázali.